Kategorie: Kiting

  • Jak skákat s kitem (pohledem začátečníka)

    Jelikož se mi poslední zimu podařilo „sesbírat všechny své koule“ a konečně opět pokročit ve skocích s kitem na lyžích, rozhodl jsem se sepsat pár dojmů skákajícího začátečníka a trošku více do detailu popsat, jak s kitem správně skákat.

    Úvod

    Skočit s kitem je principiálně docela jednoduché, ale co je na tom celém z počátku nejtěžší, je zachovat v hlavě klid a tento jednoduchý postup skutečně vykonat! Dále bych nedoporučoval skákat s malými kity (tj. cokoliv pod 10sqm). V samotné technice skoku bude taktéž záviset na druhu kita, proto můj popis budu více směřovat dle své vlastní zkušenosti na vynikající uzavřenou komoru Aeros NAVY 2 (11sqm). Dle toho, jaký kite vlastníte již nechám na vás, abyste si svou techniku skoku vyladili sami 🙂 .

    Technika skoku

    Abych to příliš nezesložiťoval, shrnul bych celý postup skoku do těchto jednoduchých kroků:

    1. Mám kite na pravé straně větrného okna a tedy jedu „doprava“
    2. Až naberu rychlost, zatáhnu za levou stranu baru a posílám kita nad svou hlavu (ne pomalu, ale ani moc rychle – je třeba vychytat) a začínám hranit mírně proti větru (tlačím na levou nohu a snažím se udržet si pozici – nesklouzávám lyžemi po větru)
    3. Během hranění a stoupání kita nad hlavu dám bar tak daleko/blízko od sebe, abych cítil neustálý tah kita, který zároveň nesmí být tak silný, abych již na lyžích neudržel hranu (nezačal sklouzávat po větru)
    4. Jakmile je kite téměř nade mnou (ideální pozici je třeba vychytat), přitáhnu bar k sobě a okamžitě tahám za pravou stranu baru, abych kite stočil postupně zpět do směru jízdy

    A to by mělo být de facto vše 🙂 . Jen jak jsem již zmínil dříve, doporučil bych si tento postup dopředu naučit nazpaměť neboť (pokud člověk ještě není zvyklý) v momentě, kdy vás kite zvedne, tak se mozek dostane do jakéhosi „stavu přežití“ a v tomto stavu není absolutně schopen přemýšlet – proto hlavně ono vrácení kitu zpět do směru jízdy musíte udělat zcela automaticky/intuitivně (bez přemýšlení). Pokud byste kite nestočili a nechali ho tak, velmi pravděpodobně dojde k tomu, že se zhoupnete dopředu a přistanete na záda – proto páteřák vždy s sebou! Nebo pokud byste, nedej bože, zatáhli za špatnou stranu (v tomto případě za levou), tak se můžete rozbít opravdu ošklivě …

    Pokud se vrátím k bodu 3 – jak moc mít bar od sebe – tak to se mi zároveň ukázalo jako dobré měřítko, jak bude skok cca vysoký. Pokud bude foukat hodně, kite mě donutí mít bar téměř úplně od sebe a dle toho můžu čekat, že skok bude vysoký. Proto bych ze začátku v takovém případě doporučil přitáhnout bar ne úplně k sobě, ale třeba jen do poloviny. Naopak, pokud si budu moct dovolit bar během stoupání kita mít blíže k sobě, znamená to, že fouká málo, nebo obecně, že kite má málo síly, což se projeví tak, že po úplném přitažení baru neskočím buď vůbec, anebo velmi málo.

    Jako ukázku výše popsané techniky skoku bych zvolil tento krátký úryvek (skočil jsem asi 10-20cm nad zem):

    To by bylo ke skokům vše, přeju vám krásné radovánky s vaším kitem, ale hlavně: skákejte bezpečně! 🙂

  • Bilance snowkitingové sezóny 2017/2018

    Svou druhou snowkite sezónu mám za sebou a tentokrát jsem si stanovil za cíl precizně trackovat, kolikrát se nám za celou zimu podařilo vyrazit za větrem, a kolik km jsem na lyžích celkově najel. Výsledky se mi zdají celkem fajn:

    Počet výjezdů: 11

    Celkově najeto: 137 km

    Cílem pro příští zimu budiž vyrazit alespoň 12x a najet alespoň 150km 🙂 .

  • Navštívil jsem mistrovství ČR v landkitingu v Panenském Týnci

    Uplynul nám další rok a opět nastal čas pro setkání české kitingové komunity na mistrovství ČR. Já, jakožto absolutní necestovatel, jsem se rozhodl, že podniknu doposud nejdelší vlastnoručně odřízenou cestu svého života, která se nakonec natáhla tak, že kdybych si byť jen malinko dokázal představit, jak neuvěřitelně daleko to je, tak bych tam nejel 😀 . Počasí nám vyloženě nepřálo a tak jediný závod, který se odjel, byl závod longboardů, ale bylo fajn, že jsem některé lidi poznal osobně, vyzkoušel si vůbec poprvé uzavřené komory od Aeros a ještě mě navíc naučili fintu, jak rozmotat kita pouhým přehozením baru, když se protočí směrem ke mně/ode mně. Na mobil jsem natočil pár záběrů z čehož vzniklo toto vzpomínkové video:

  • Landkiting na travních lyžích z pohledu dronu

    Celkově pojezdy nic moc, ale video naprostá špica 🙂 . Příjemné zakončení dovolené …

  • Opět na travních lyžích

    Léto pomalu končí, podzim se pomalu blíží, ale zima … ta vysněná zima, na tu si ještě chvíli počkáme 🙂 . Travní lyže jsou vskutku geniální vynález a dle mého názoru jeden z nejlepších prostředků, jak si s kitem v našich podmínkách parádně zajezdit, především co se vzdálenosti týče. S Honzou jsme to opět projeli a pokud nepočítám to, jak jsem se nedobrovolně v 35km/h vymlel, když jsem travní lyže zkoušel podruhé v životě, tak jsem se ve zcela vědomém nabírání rychlosti posunul na novou hranici, a to 27,5 km/h! Během 1 hodiny najeto 8km, stehna patřičně odrovnány a celkově naprostá spokojenost 🙂 .

  • V jakém terénu na travních lyžích nejezdit?

    Po dnešním landkitingu mohu konstatovat, že volně položená posečená tráva je jeden z druhů terénu, přes který se na travních lyžích de facto nedá jet. Např. pravá lyže chlumec trávy nadjede, levá do něj vjede spodem a jelikož pravá lyže celý chlumec fixuje ve stálé pozici, dojde u levé lyže k zapíchnutí/zaseknutí se do něho. Takže až budete někdy přemýšlet, že se pěkně projedete na louce, kde již trávu konečně posekli, ale ještě neodklidili, budete si muset ještě trochu počkat. Ale zato jsem taktéž ověřil, že po asfaltu jedou travní lyže bezproblémově – cestu jsem přejel úplně v pohodě 🙂

  • Kiting na travních lyžích v Tošovicích

    Tak jsme to byli projet na Tošovické louky. Honza se dozvěděl, že tam budou další kiteři, tož jsme se rozhodli se přidat. Tráva byla trošku vyšší, ale to nebyl pro travní lyže vůbec žádný problém. Počasí nádherné, no zkrátka krása. Hned jak první skladba videa napoví, nijak jinak než „svoboda“ bych to nenazval :-). Vítr se zpočátku zdál být velmi slabý, tak jsem rozbalil rovnou svou 12tku, avšak občas (a to především nahoře na kopci) přifouklo docela dost, a tak jsem sem tam cestou z kopce raději trimoval.

  • Poznatky z travního lyžování 13.5.2017

    • 10cm tráva se zdá být ideálním podkladem – povrch je měkčí a mnohem méně to drncá! (až o 50%)
    • největším nepřítelem se staly mraveniště
  • Travní lyže a kite – první dojmy

    Zima je pryč a sníh ještě dřív, nastává landkitingu čas. Mountainboard mám sice schovaný ve sklepě, ale je tu jedna věc, která mě trápí. Asi největším problémem pro kitování na MTB je mít pro něho opravdu dobrý spot. Tím myslím uválcovanou a posekanou travnatou plochu. U nás je nejbližší v Příboře, avšak má jednu vadu: aby se na ní dalo jezdit podélně, musí foukat velmi specifický směr větru (SZ nebo SSZ), který co? Ano, nefouká téměř nikdy 😀 . Když půjdete na běžnou hrbolatou louku, sice to taky pojede, ale kolečka budou mít mnohem větší odpor, což znamená, že budete muset jezdit více agresivně a taky více padat.

  • Zahájení landkitingové sezóny 2017

    Pojezdy nic moc, pár skoků a nebezpečí kamery na helmě :-).