Kategorie: Zájmy

  • Programovací vyhlídky pro rok 2017 pohledem Javisty

    Občas přemýšlím, co máme k dispozici nyní a co možná do budoucna teprve přijde. Zrovna mi pár myšlenek hlavou koluje, tak jsem se rozhodl je zapsat, než utečou zase pryč 🙂 .

    • Dynamicky typované jazyky: Zkušenost ukázala, že dynamické typy jsou dobré asi jen na jednu věc, a sice jedno-souborový max 50 (nebo možná ještě 100) řádkový skript. Jakmile byste chtěli psát něco většího, tak – co se typů týče – už zkrátka vůbec nevíte, která bije. Když jsem přepisoval IRC bránu z Pythonu do Kotlinu, byl jsem sám sobě vděčný, že jsem si skoro u každé metody psal do komentářů, jakého jsou její parametry typu, jinak bych to možná nepřepsal nikdy 😀 . Z toho mi plyne, že řešením nejsou statické typy samy o sobě, ale především jejich automatické odvozování překladačem!
    • Python vs. Kotlin:  Tuto otázku jsem si ostatně pokládal už před cca 6 lety, když jsem začal objevovat Scalu, ale tedy ještě jednou aktuálně: Má ještě nějaký význam psát něco v Pythonu, když máme něco jako Kotlin? Python je jen o něco malinko stručnější než Kotlin (anebo někdy tomu tak dokonce i neni) a Javovské VMko je přece rychlejší než to Pythoní. Posuďte sami … ale pro toho, kdo je Javovským ekosystémem takřka prosáklý, je, myslím si, volba jasná 🙂
    • Budoucnost jazyka Go: Co jsem slyšel, tak Go-čkaři si především pochvalují, že si můžou zkompilovat jeden docela malý bundle, který běží se vším všudy. Nicméně Oracle již pracuje na AOC překladači pro Javu, pomocí kterého bychom i v Javě měli docílit téhož. K čemu bude Go dobré pak? Pak by ještě mohla přijít řeč na Goroutines, jakožto velmi lightweight alternativu k threadům, ale tady bych odpověděl opět Kotlinem a to slovem “Coroutines” 🙂

    Z toho, co mě napadá, to bude asi vše, ale co se obecně Javy týče, přijde mi, jakoby se vývoj tohoto jazyka vedl opožděně zcela záměrně, stylem: “Nejdříve omrkneme, jak s danou featurou uspějí jiné jazyky a když se to osvědčí, tak to naimplementujeme taky”. Takto Java sází více na jistotu, ale na druhou stranu vše přichází později. Nedivil bych se, kdyby Java za 5 – 10 let vypadala cca tak, jako Kotlin nyní, ale nevím … ten malý rebel uvnitř mě by byl i docela rád, kdyby indexem TIOBE zatřásla změna a objevil se nějaký nový trend, který by přepsal již po dekády zaběhlé stereotypy.

  • Pořádný kódový žvanec v Kotlinu

    Jak už nadpis říká, podařil se mi v Kotlinu napsat docela slušný blok kódu 😀 . Logika: Představte si, že chcete z chatu načíst nové vzkazy. Věci se však mají tak, že nejdříve načtete, kolik je nových vzkazů, kde odpověď může být null. Pak jen ověříme, že tento počet je více jak 0 a můžeme se do toho pustit. Dříve, než vůbec začneme, pingneme stránku vzkazů, abychom serveru řekli, že už jsou přečtené (anebo to bych asi měl udělat, až je skutečně přečtu, což? 🙂 – opraví se) a pak: zjistíme seznam všech uživatelů, od kterých nám kdy vzkazy přišly (odpověď může být null), pro každé jejich ID načteme seznam vzkazů (včetně našich odpovědí a opět to může být null), odstraníme všechny nully a všechny listy zpráv splaskneme do jediného, odstraníme ty, co jsme poslali my sami, setřídíme je od nejmladšího a z toho celého si vezmeme pouze oněch N nových. Tak, to bychom měli. A nyní už zbýva ověřít, jestli UID zdrojového uživatele není null, a pokud není, tak si ho načteme z keše a pokud ani on není null, tak můžeme směle odeslat IRC klientovi zprávu, že mu přišel vzkaz. No není to paráda? 😀

  • Opět na travních lyžích

    Léto pomalu končí, podzim se pomalu blíží, ale zima … ta vysněná zima, na tu si ještě chvíli počkáme 🙂 . Travní lyže jsou vskutku geniální vynález a dle mého názoru jeden z nejlepších prostředků, jak si s kitem v našich podmínkách parádně zajezdit, především co se vzdálenosti týče. S Honzou jsme to opět projeli a pokud nepočítám to, jak jsem se nedobrovolně v 35km/h vymlel, když jsem travní lyže zkoušel podruhé v životě, tak jsem se ve zcela vědomém nabírání rychlosti posunul na novou hranici, a to 27,5 km/h! Během 1 hodiny najeto 8km, stehna patřičně odrovnány a celkově naprostá spokojenost 🙂 .

  • V jakém terénu na travních lyžích nejezdit?

    Po dnešním landkitingu mohu konstatovat, že volně položená posečená tráva je jeden z druhů terénu, přes který se na travních lyžích de facto nedá jet. Např. pravá lyže chlumec trávy nadjede, levá do něj vjede spodem a jelikož pravá lyže celý chlumec fixuje ve stálé pozici, dojde u levé lyže k zapíchnutí/zaseknutí se do něho. Takže až budete někdy přemýšlet, že se pěkně projedete na louce, kde již trávu konečně posekli, ale ještě neodklidili, budete si muset ještě trochu počkat. Ale zato jsem taktéž ověřil, že po asfaltu jedou travní lyže bezproblémově – cestu jsem přejel úplně v pohodě 🙂

  • Kotlin vs. Python – srovnání na reálném projektu

    Jak jsem již psal dříve, rozhodl jsem se přepsat jeden náš společný projekt (ChatCzGate), který jsme psali s Imrijou v Pythonu, do Kotlinu. Rozhodl jsem se tak proto, abych jednak Kotlin prověřil trochu důsledněji než jen na jednoduché Spring Boot aplikaci, ale taky abych si ho i trochu lépe zažil. Konec konců, nejlépe se nový programovací jazyk naučíte právě tím, že si v něm rovnou něco netriviálního napíšete.

    Pro srovnáni jsem vybral tyto 2 soubory:

    Co se vám libí více? 🙂

    PS: Zdá se, že vše funguje, jak má a během celé implementace nenastal jediný NullPointerException 🙂 , takže za mě palec nahoru.

  • Krásy Kotlinu aneb střípky z přepisu IRC brány pro Chat.cz

    Abych Kotlin podrobil dostatečné zkoušce, nemohlo to samozřejmě zůstat jen u přepisu jednoduché Spring Boot aplikace. Rozhodl jsem se tedy, že dostatečným kandidátem by mohla být IRC brána ChatCzGate, kterou jsme s Imrijou napsali kdysi dávno v Pythonu. V tomto článku bych se chtěl podělit o pár postřehů, ale i nějaké to zamyšlení ohledně toho, co se v “Kotlinovském kruhu” odehrává.

  • Kiting na travních lyžích v Tošovicích

    Tak jsme to byli projet na Tošovické louky. Honza se dozvěděl, že tam budou další kiteři, tož jsme se rozhodli se přidat. Tráva byla trošku vyšší, ale to nebyl pro travní lyže vůbec žádný problém. Počasí nádherné, no zkrátka krása. Hned jak první skladba videa napoví, nijak jinak než “svoboda” bych to nenazval :-). Vítr se zpočátku zdál být velmi slabý, tak jsem rozbalil rovnou svou 12tku, avšak občas (a to především nahoře na kopci) přifouklo docela dost, a tak jsem sem tam cestou z kopce raději trimoval.

  • Programovací jazyk Kotlin a mé první dojmy

    Již před dávnými léty, kdy vypukl JVM-language boom, jsem se doslova musel smát, když jsem se (pocitově) každých 14 dnů dočetl o novém supr dupr programovacím jazyku pro JVM, který zřejmě má být ten nejlepší a říkal jsem si, proč doprčic potřebujeme něco dalšího, vždyť Scala již vyřešila všechny naše problémy, nebo ne? 🙂 Mou pozornost upoutalo nedávné prohlášení Googlu, který oznámil Kotlin jako oficiálně podporovaný jazyk pro Android a dále moc hezký článek Mika Hearna o tom, proč se právě Kotlin stal jeho dalším programovacím jazykem.

  • Recenze Dračí studny z Meetea

    Tento famózní čínský čaj již zažil své lepší i horší časy, alespoň dle období a dodavatelů, od kterých jsem ho kupoval. Nicméně jistá nespokojenost, která se rok od roku stupňovala, mě pomalu nutila poohlédnout se po něčem novém. JK Tea už není, co bývalo, a super Studna od Teavivre je až příliš jemná. A tak jsem se obrátil na svého čajového přítele Toma, který vlastní obchod s čajem Meetea.cz, u něhož jsem si čajové předplatné vyloženě neobjednal, ale řekl jsem mu: “Prosím tě, Tome, dokázal bys mi letos z Číny dovézt nějakou super Dračí studnu takovou, aby cenově trefila min. 10Kč a max. 15Kč za gram?” a tak se taky i stalo …

  • Lambda funkce v Javě 8 – prokletí nebo vykoupení?

    Já osobně jsem se poprvé s lambda funkcemi setkal ještě za svých studentských časů na mé Ostravské alma mater, kdy jsem byl hluboce zanořen do samostudia jazyka Scala. Tehda to bylo taky poprvé, co jsem se začal seznamovat se základními koncepty funkcionálního programování, které mi přišly zcela mind-blowing. Krom toho taky mnoho featur Scaly byly mind-blowing samy o sobě a už toho času jsem měl takový ten pocit, který mi říkal: “Jó, tak takhle bude možná Java vypadat za 3 roky”. Trošku jsem se přecijenom zmýlil, protože Java 8 přišla až za 4 roky a některé další featury ze Scaly se plánují snad až do Javy 10. Dnes už je to 2 roky, co máme lambdy a Stream API k dispozici a přesto (k mému údivu) narážím až na překvapivě velké množství Javistů, kteří je buď nepoužívají, anebo ani neví, co to vlastně je. Ba co více, nedávno jsem narazil i na kolegy, kteří mi vyloženě tvrdili, že lambdy jsou hnus a že nechápou, jak do Javy mohl někdo něco takového dát. Právě tento názor, který mě upřímně docela dostává, mě motivoval napsat tento článek, ve kterém se vám pokusím zběžně ukázat, proč jsou lambdy boží a proč zřejmě ten nejpodstatnější důvod, proč si zvolit jakýkoliv jiný jazyk než Javu, je již od verze 8 nenávratně passé.