V tomto příspěvku se budu zabývat, dle mého názoru, tím nejfundamentálnějším tématem, které mě osobně docela dlouhou dobu trápilo, než jsem dospěl k vlastnímu názoru. A tím je: jaký nástroj/zvuk má hrát v jaké části frekvenčního spektra, aby vše ve finálním mixu dobře zapadlo, a aby zároveň nebyl mix převýškovaný?
Pár myšlenek na úvod
Dříve, než se nad daným tématem začneme zamýšlet, pojďme se podívat, jak to v tom spektru zhruba vypadá. Každý už asi slyšel pojmy výšky / středy / basy, takže tím určitě nikoho nepřekvapím, ale nicméně rozdělme si spektrum třeba takto:
Na první pohled na EQ to vypadá, že všechny pásma jsou přibližně stejně široké, ale přesto moje otázka zní: Kde myslíš, že se toho “vejde” nejvíce? 🙂
Ano, nejvíce “prostoru” je ve výškách, ale pojďme se raději zamyslet proč. Kdysi mě napadla taková jednoduchá matematická úvaha, která je sice jako taková nicneříkající a nesmyslná, ale alespoň mi to do skutečné podoby frekvenčního spektra otevřelo jakýsi vhled. Vyjádřeme si jednotlivé spektra v číslech (od / do):
- Basy: 20 až 200 Hz
- Středy: 200 až 2000 Hz
- Výšky: 2000 až 20 000 Hz
A nyní onen nesmyslný výpočet, který říká, kolik těch “Hertzů” se do každého pásma vejde:
- Basy: 200 – 20 = 180 Hz
- Středy: 2000 – 200 = 1800 Hz
- Výšky: 20 000 – 2000 = 18 000 Hz
Podle výše uvedeného výpočtu se toho tedy vejde nejméně do basové oblasti, do středů 10x více a do výšek 100x více. Jak už jsem řekl, výpočet je sice jako takový nesmyslný, ale dovedl mě k obecně důležitému poznatku:
Čím výše ve spektru jsi, tím lépe se zvuky míchají dohromady a tím více se jich do mixu vejde.
Mixový ,,muddiness”
Pro tento pojem asi nenajdu dobrý překlad do Češtiny, ale v podstatě se jím popisuje situace, kdy se spolu zvuky ve spektru bijí. Z mé zkušenosti se jedná především o oblast přibližně 180 Hz – 300 Hz. Zde je v zájmu producenta mít spíše méně nástrojů (zpravidla kick, snare a basa).
Obecný přístup
Pokud je řeč o blíže neurčených nástrojích/zvucích, tak obecné pravidlo zní:
Vše nech hrát od 200 Hz výše.
U nástrojů jako jsou např. krátké haty, které hrají téměř výlučně ve výškách, je možné ten low-cut udělat až od 500 Hz nahoru (výše bych nešel). Ale pozor, čím více nástrojům/zvukům odřízneš spodek až od 500 Hz, mix bude mít větší tendenci být převýškovaný. Proto se většinou drž u low-cutu okolo 200 Hz a k vyšším se přikloň spíše výjimečně.
Co z toho plyne a praktické příklady
Vezměme to odspodu. Můj první názor zní:
Žádný zvuk, ani nástroj, nebude hrát níže než 30 Hz.
Ostatně možná bych řekl, že u sub-basy se tónům hrajícím už pod 40 Hz vyloženě vyhýbám, protože tohle uspokojivě přehrajou asi jen ty největší subwoofery. Pamatuji si, jak jsem byl na jedné klubové DnB akci a DJ zrovna pouštěl track od Netsky. V jisté chvíli zazněl sub-basový tón, který bych odhadl cca na 43 Hz a bylo znatelně slyšet, jak jejich subwoofer spíše agonicky fibriluje, než hraje. Z počátku jsem si myslel, že čím nižší tón sub-basy, tím krutopřísnější, ale dnes už tento názor nemám.
Sub-basa
Svou sub-basu vymezuji na cca 30 – 130 Hz, takto:
Kick
Od 75 Hz výše:
Snare
Od 160 Hz výše:
Basa
Od 155 Hz výše:
Nástroje/zvuky (pravidlo 200 Hz)
nebo:
anebo jinak dle vlastního uvážení. Experimentuj :-).
Nástroje/zvuky (okolo 500 Hz)
Závěrem
To by bylo k danému tématu asi vše :-). Principy jsou to v podstatě jednoduché, ale trvá dlouhou dobu, než jim člověk porozumí, a jak se říká, vpijí se mu do krve :-). Ber tyto myšlenky pouze jako návod. To nejhodnotnější objevíš sám svou vlastní pílí.