Světýlkův blog

Hlášky, myšlenky, umění slova a čistého kódu.
  • Programovací vyhlídky pro rok 2017 pohledem Javisty

    Občas přemýšlím, co máme k dispozici nyní a co možná do budoucna teprve přijde. Zrovna mi pár myšlenek hlavou koluje, tak jsem se rozhodl je zapsat, než utečou zase pryč 🙂 .

    • Dynamicky typované jazyky: Zkušenost ukázala, že dynamické typy jsou dobré asi jen na jednu věc, a sice jedno-souborový max 50 (nebo možná ještě 100) řádkový skript. Jakmile byste chtěli psát něco většího, tak – co se typů týče – už zkrátka vůbec nevíte, která bije. Když jsem přepisoval IRC bránu z Pythonu do Kotlinu, byl jsem sám sobě vděčný, že jsem si skoro u každé metody psal do komentářů, jakého jsou její parametry typu, jinak bych to možná nepřepsal nikdy 😀 . Z toho mi plyne, že řešením nejsou statické typy samy o sobě, ale především jejich automatické odvozování překladačem!
    • Python vs. Kotlin:  Tuto otázku jsem si ostatně pokládal už před cca 6 lety, když jsem začal objevovat Scalu, ale tedy ještě jednou aktuálně: Má ještě nějaký význam psát něco v Pythonu, když máme něco jako Kotlin? Python je jen o něco malinko stručnější než Kotlin (anebo někdy tomu tak dokonce i neni) a Javovské VMko je přece rychlejší než to Pythoní. Posuďte sami … ale pro toho, kdo je Javovským ekosystémem takřka prosáklý, je, myslím si, volba jasná 🙂
    • Budoucnost jazyka Go: Co jsem slyšel, tak Go-čkaři si především pochvalují, že si můžou zkompilovat jeden docela malý bundle, který běží se vším všudy. Nicméně Oracle již pracuje na AOC překladači pro Javu, pomocí kterého bychom i v Javě měli docílit téhož. K čemu bude Go dobré pak? Pak by ještě mohla přijít řeč na Goroutines, jakožto velmi lightweight alternativu k threadům, ale tady bych odpověděl opět Kotlinem a to slovem “Coroutines” 🙂

    Z toho, co mě napadá, to bude asi vše, ale co se obecně Javy týče, přijde mi, jakoby se vývoj tohoto jazyka vedl opožděně zcela záměrně, stylem: “Nejdříve omrkneme, jak s danou featurou uspějí jiné jazyky a když se to osvědčí, tak to naimplementujeme taky”. Takto Java sází více na jistotu, ale na druhou stranu vše přichází později. Nedivil bych se, kdyby Java za 5 – 10 let vypadala cca tak, jako Kotlin nyní, ale nevím … ten malý rebel uvnitř mě by byl i docela rád, kdyby indexem TIOBE zatřásla změna a objevil se nějaký nový trend, který by přepsal již po dekády zaběhlé stereotypy.

  • Pořádný kódový žvanec v Kotlinu

    Jak už nadpis říká, podařil se mi v Kotlinu napsat docela slušný blok kódu 😀 . Logika: Představte si, že chcete z chatu načíst nové vzkazy. Věci se však mají tak, že nejdříve načtete, kolik je nových vzkazů, kde odpověď může být null. Pak jen ověříme, že tento počet je více jak 0 a můžeme se do toho pustit. Dříve, než vůbec začneme, pingneme stránku vzkazů, abychom serveru řekli, že už jsou přečtené (anebo to bych asi měl udělat, až je skutečně přečtu, což? 🙂 – opraví se) a pak: zjistíme seznam všech uživatelů, od kterých nám kdy vzkazy přišly (odpověď může být null), pro každé jejich ID načteme seznam vzkazů (včetně našich odpovědí a opět to může být null), odstraníme všechny nully a všechny listy zpráv splaskneme do jediného, odstraníme ty, co jsme poslali my sami, setřídíme je od nejmladšího a z toho celého si vezmeme pouze oněch N nových. Tak, to bychom měli. A nyní už zbýva ověřít, jestli UID zdrojového uživatele není null, a pokud není, tak si ho načteme z keše a pokud ani on není null, tak můžeme směle odeslat IRC klientovi zprávu, že mu přišel vzkaz. No není to paráda? 😀

  • Tatarák je vlastně takové české sushi.

  • Opět na travních lyžích

    Léto pomalu končí, podzim se pomalu blíží, ale zima … ta vysněná zima, na tu si ještě chvíli počkáme 🙂 . Travní lyže jsou vskutku geniální vynález a dle mého názoru jeden z nejlepších prostředků, jak si s kitem v našich podmínkách parádně zajezdit, především co se vzdálenosti týče. S Honzou jsme to opět projeli a pokud nepočítám to, jak jsem se nedobrovolně v 35km/h vymlel, když jsem travní lyže zkoušel podruhé v životě, tak jsem se ve zcela vědomém nabírání rychlosti posunul na novou hranici, a to 27,5 km/h! Během 1 hodiny najeto 8km, stehna patřičně odrovnány a celkově naprostá spokojenost 🙂 .

  • Ego láskou nenaplníš.

  • Baťovy ceny způsobí, že brzy nebudeš mít drobné na vydání.

  • Jsem verbální mušle. Co slovo, to perla.

  • Restrikce vyvolají obcházení. –Daniel B.

  • Víte, jak se japonsky řekne superuživatel? Sudo-san.

  • V jakém terénu na travních lyžích nejezdit?

    Po dnešním landkitingu mohu konstatovat, že volně položená posečená tráva je jeden z druhů terénu, přes který se na travních lyžích de facto nedá jet. Např. pravá lyže chlumec trávy nadjede, levá do něj vjede spodem a jelikož pravá lyže celý chlumec fixuje ve stálé pozici, dojde u levé lyže k zapíchnutí/zaseknutí se do něho. Takže až budete někdy přemýšlet, že se pěkně projedete na louce, kde již trávu konečně posekli, ale ještě neodklidili, budete si muset ještě trochu počkat. Ale zato jsem taktéž ověřil, že po asfaltu jedou travní lyže bezproblémově – cestu jsem přejel úplně v pohodě 🙂