Když jsem cca 2 roky zpátky procházel videa na YouTube, narazil jsem na tanec, který mě již na první pohled zaujal, nejen celkově, ale byl to především jeden prvek, který v něm tančily výhradně holky a ten prvek se mi strašně líbil. Tehda jsem měl nějaké matné ponětí, že se tomu celému nejspíše říká Swing, ale dnes již vím, že konkrétně ten tanec, který mě zaujal, se jmenuje Lindy Hop a ten prvek, který se mi na holkách tolik líbil, se nazývá “swivel”.

Pokud zrovna nebydlíte ve velkoměstě, pak pro vás mohou být lekce swingu vzácností, protože ani zde v okolí jsem nemohl najít nikoho, kdo by to vyučoval. Až pak jednoho dne mě oslovila reklama na FB, oznamující otevření kurzu pro začátečníky a to přímo ve Starém Městě u Frýdku-Místku pod záštitou Old Town Swing. Rozhodování netrvalo dlouho a má přihláška již putovala elektronickou cestou přímo do Starého Města. Že nemám partnerku? Nevadí! Holek je na tančení přeci vždycky více … a tak vše mohlo začít, kde od této chvíle můj život již nebude úplně stejný jako dřív.

První lekce

S humorem vzpomínám na svou cestu na první lekci, kde taktika byla jasná: “Jak mi tam přidělí nějakou ošklivou, tak po měsíci končím.” 😀 . To jsem ještě nevěděl, co mám čekat nebo jak to vlastně ve swingu chodí, a proto první věc, která mě mile překvapila, je, že ve swingu se hodně aplikuje princip “change partner”. Je to proto, aby si followerky nezvykly jen na jedno vedení, anebo aby si leadeři mohli vyladit některé chyby, které ve vedení dělají. Proto když se vracím z lekcí nebo tančíren a někdo se mě zeptá: “Tak s kým sis zatančil?”, má odpověď je vždy stejná: “Se všemi!”. Další věcí, které jsem nechtěl věřit, je, že všechny ty složitě vypadající figury a variace nejsou předem domluvené. Ale i v tomto jsem se sám přesvědčil, že všechny figury jdou odtančit, aniž bych partnerce cokoliv říkal. Všechny pokyny jsou ryze neverbální, neboli něco jako “Tady ji potlačíš, tam ji zatáhneš … a ona udělá, co chceš.” 🙂 .

Skvělé seznamování

V dnešní éře digitalizace a sociálních sítí mi přijde, že čím více jsme propojení virtuálně, tím více jsme rozpojení společensky. Věřte mi, že po posledních 10 letech strávených téměř výhradně u PC vím, o čem mluvím. A pokud jste např. viděli dokumentární film Alive and Kicking, určitě jim, stejně jako já, dáte za pravdu, že swing (a tanec obecně) je jeden z nejlepších způsobů, jak toto sociální spojení mezi lidmi opět obnovit. Jelikož jsem člověk, který nerad mluví a raději tančí, vždy mě zužovalo, když jsem se odhodlal navázat kontakt s neznámou slečnou, že nevím, co ji mám vlastně říct. Tohle vše nyní zcela odpadá, protože naopak velmi přesně vím, co vše s ní dokážu odtančit a tak své trapné pokusy o konverzaci můžu přeskočit a jít rovnou na věc 🙂 . Krom toho, jak si myslíte, že navážete kontakt se svým protějškem rychleji (a hlouběji)? 15 minutami pouhého povídaní někde u baru či na ulici, anebo 3 minutami blízkého fyzického kontaktu při velmi zábavném a improvizovaném tanci?

Suma sumárum hádám, že jsem za první 3 měsíce swingování poznal více nových holek než za posledních 5 let svého života. Takže pro ty, kteří to mají podobně jako já, snad neexistuje lepší způsob (anebo jsem ho zatím neobjevil), jak poznat spoustu nových lidí.

Tančírny a za jejich hranicemi

Kdo žije ve větším městě, má to štěstí mít k dispozici tančírnu hned několikrát týdně. U nás bývá naše tradiční tančírna jednou za měsíc + případné další tančírny v Ostravě nebo nově i Valašském Meziříčí. Na svou první tančírnu jsem šel co nejdříve to jenom šlo – tj. hned po prvním měsíci kurzů (5 lekcí). Jakožto stydlivý chlapec poznamenaný sérií odmítnutí během dekády plesových sezón jsem zatím neměl odvahu žádnou ze slečen vyzvat k tanci. Krom toho, když jsem viděl, jak všichni ostatní válí všemožné otočky, tak jsem si se svými čtyřmi figurami připadal vskutku trapně 😀 .

Jak se tedy na swingové tančírně vyzývá k tanci? Někteří si možná z klasických tanečních přenesli zvyk v podobě: “Smím prosit?”, ale to by to nebyl swing, aby se i v tomto ohledu dostalo na trochu improvizace, či rebelie 🙂 . Viděl jsem už i swingaře, kteří bez jediného slova přijdou k partnerce a pouze natáhnou ruku. I tak málo stačí, aby bylo followerce jasné, že se jde tančit. Já preferuji spíše mluvenou formu a tak jsem ze začátku říkával: “Půjdeme to zkusit?”. Nyní je to třeba jen “Jdeme tančit?” anebo troufalejší “Jdeme na to?”. Pokud bych však šel pro někoho, koho ještě neznám, raději zvolím tu nejzdvořilejší formu, kterou mimochodem používám i mimo tančírny na zcela neznáme slečny v restauracích či kavárnách, a tím je: “Promiňte slečno, ale nechtěla byste si zatančit?”

Jak překonat strach z prvního tance

Tento problém se týká asi každého, především pokud člověk vyrazí sám na tančírnu, kde ještě nebyl a nikoho tam nezná. Někdy mívají problém jít tančit jako první i zkušené followerky a to dokonce i ty, které kurzy vedou 🙂 . Budu se na to dívat ze strany leadera a tedy moje finty jsou následující:

  1. Strach z prvního tance překonáš (paradoxně) tím, že prostě půjdeš tančit 🙂
  2. Pokud ti dělá potíž rozhodnout se, pro kterou holku jít, tak jako první běž pro tu nejkrásnější (ovšem ty nejkrásnější nejsou vždy zároveň i těmi nejlepšími tanečnicemi)
  3. Využij svého mužského omezení, a sice neschopnosti soustředit se na více věci najednou. To znamená, že pokud se plně soustředíš na tanec, pak již nebudeš schopen vnímat, že se na tebe např. spousta lidí dívá.

Pokud navštívíš nějakou veřejnou akci, kde se swingová hudba příležitostně hraje, ale téměř nikdo z návštěvníků swing tančit neumí, i zde je možnost vyzvat, a jak já říkám “zaškolit”, zcela neznámou dámu. Zde bych doporučil udělat nejdříve 1 – 2 písničky průzkum, kde jako dobrý poznávací faktor tancechtivosti je porozhlédnout se, kterým slečnám to pod stolem nejvíce šije nohama 😀 . U těch je pravděpodobnost, že si zatančit půjdou, znatelně větší než u ostatních. Mimochodem důležitost průzkumu bych chtěl taky vyzdvihnout proto, že jsem např. na jednom swingovém plese, kde (opět) téměř nikdo swing tančit neuměl, zjistil, že jedna slečna byla několikaletou kurzantkou tanečního studia Zig Zag v Praze, ale toto zjištění přišlo zcela náhodou a navíc až někdy okolo půlnoci. Kdybych tehda provedl důkladnější průzkum, možná bych si jí všiml dřív a mohli jsme si tak zatančit více 🙂 .

Jak to vidí lidé

Když to někdy na veřejném místě rozbalíme, mnohdy to motivuje i jiné páry jít si zatančit na tuto krásnou hudbu. A to i přesto, že jen tak přešlapují, anebo u některých jsem měl možnost spatřit dokonce i základní krok Foxtrotu. Jak se pak s kapelou loučíme, již mnohokrát se nám stalo, že lidé sedící poblíž z nenadání řekli, že to bylo moc pěkné a že se jim na nás dobře dívalo. A to je jedna z dalších věcí, která se mi na swingu líbí, a sice že si nejdeš zatančit jen tak pro sebe, ale že je to zároveň i pěkná podívaná pro ostatní. Jelikož ani vaše taneční partnerka neví, jaká figura přijde nyní, tak právě z tohoto důvodu by vás i publikum, dle mého názoru, vydrželo se zaujetím pozorovat klidně i půl hodiny 🙂 .

Závěr

Ještě by se dalo napsat o tom, že na swingu vzniká jistá závislost, anebo jak se pozná opravdový swingový fanatik, ale to si nechám zase někdy na příště 🙂 . Každopádně pokud ještě váháš, jestli se swingem začít, tak vem v potaz následující fakt, který si dovolím převzít od jiné osoby: “Po 5 lekcích Lindy Hopu jsi schopný si zatančit lépe než 90% populace a to i v případě, že jsi dřevo”.