Celý víkend má pršet, což vybízí zalít si nálev čajové zahrady Thurbo a sepsat opět pár myšlenek ohledně změn na mé cestě začínajícího, anebo již mírně pokročilého, kitera.
-
Selfie po víkendovém testu Chiméry 8.5 od Pegasu
Opět jsem posunul svůj rekord plynulé jízdy z 3m tak na cca 10m! Tentokrát byla síla tahu dobrá, ale ztroskotalo to na tom, že ještě neumím pořádně jezdit na mountainboardu. Zažil jsem i jeden pád přímo na břicho/lokty/dlaně. Možná to bylo zrovna po dosažení rekordních 10m ve směru doprava, kdy jsem se snažil draka vyrovnat zpět na zenith a zároveň ho přestal na chvíli pozorovat, protože jsem se zrovna věnoval vyrovnání balancu s pravou nohou na zemi a levou v poutku boardu. Mezitím drak přeletěl zenith doleva a navíc se ještě zanořil. Než jsem stihl zvednout hlavu a uvědomit si, kde drak je, už jsem letěl šikmo vlevo :-D. Nic se mi naštěstí nestalo, ani to nebylo tak tvrdé, aby to bolelo (možná chrániče na kolenech a loktech pomohly), ale plyne z toho ponaučení:
,,Nikdy nenechávej draka bez dozoru a vždy měj přehled, kde je a co se s ním zrovna děje!”
Tip na závěr: Jak nejlépe očistit špinavé kolečka mountainboardu od hlíny? Dát si pár jízd po suché trávě a je to! 🙂
-
Test mountainboardu na sněhu
Potvrzuji, že odpor sněhové vrstvy necelých 10cm je docela velký, a tak během 2 hodin snažení se mi s tím boardem podařilo popojet nejvíce tak 1m :-D. Toho dne moc nefoukalo (1-3m/s a když přišel občas poryv, tak možná tak 5m/s), ale abych vůbec popojel, musel drak docela slušně zabrat a já musel překonat svůj strach, protože se jednalo o rozhodnutí, kde buď do toho člověk půjde naplno, pořádně se zapře a už nebude cesty zpět, anebo to vzdá a “nouzově” z prkna seskočí. Příště zkusím, jak to pojede na louce, až sníh roztaje.
-
Snowkiting, landkiting a powerkiting obecně
O víkendu jsem se v rámci své drakové posedlosti zúčastnil landkitingového kurzu u Best Kites a rozhodl jsem se popsat své dojmy, což může pomoci při rozhodování těm, kteří to ještě nezkusili a přemýšlí o tom.