Jak já říkávám, jsou tři druhy lidí – otužilí, pak ti, co se umí dobře oblíkat, a nakonec ti zbývající, kteří na podzim pravidelně startují chřipkovou sezónu. Nejen proto jsem se rozhodl, že podniknu statistický průzkum, abych jednak zjistil, jak na tom běžní lide jsou co se otužilosti týče. Ale také abych zjistil, v jak moc velkém extrému se nacházím já sám, když si šálu/nákrčník přes pusu dávám už v plus 15°C a kolik takových lidí jako já vlastně je.

Metodologie

Původně jsem si stanovil cíl oslovit celkem 500 lidí, ale co náhoda nechtěla – přibližně při překročení 300 hranice jsem narazil na inženýra robotiky hned jeho první den po promocích, který měl statistiku ještě čerstvě v krvi a tvrdil mi, že 300 vzorků je více než dost a 500 je zcela zbytečně hodně. Inu tedy hned další den jsem se vydal směr Google, abych si doplnil znalosti ohledně síly testu a jak si jí vypočítat, a nakonec jsem mu dal za pravdu. Proto jsem se rozhodl již při 316 oslovených respondentech tento průzkum ukončit a vyhodnotit. Z toho plyne poučení pro příště – vždy, když děláš nějaký průzkum, nejdříve si spočítej, kolik vzorků budeš potřebovat. Jednak kvůli úspory času a energie, ale taky aby ses vyhnul pokušení dělat p-hacking.

Každému z dotázaných jsem položil otázku: “Při jaké teplotě byste si dali (v zimě) šálu přes pusu? (v bezvětří)”. Pokud mi dotázaný řekl, že šálu nenosí, pak následovala ještě doplňující otázka: “A dokážete si představit, kolik by muselo být, abyste si jí dal(a)?”. Zde, pokud si to daný člověk ani představit nedokázal, zapsal jsem do svého datasetu symbol “x”, jinak jsem zapsal hodnotu teploty a pohlaví (nikoliv gender).

Dále jsem se během výzkumu setkal ještě s jedním druhem odpovědi, který mě upřímně překvapil, a sice že daný člověk šálu třeba nosí, ale neví při jaké teplotě. Tzn. zjistil jsem, že jsou lidé, kteří se vůbec neorientují podle teploty/teploměru, ale čistě jen podle pocitu. Přemýšlel jsem, že by se tomu dalo říkat “teplotní gramotnost”.

Proto se nyní podívejme na procentuální přehled lidí, kteří jsou, řekněme, zarytými odpůrci šály, pak lidmi, kterým teplota nic neříká a pak kolik je natolik extrémních lidí jako já, kterým bych vyhradil teplotní škatulku v rozmezí plus 10 až 15°C:

Distribuce aneb jak to tedy lidé mají

Nejdříve vezmeme všechny data dohromady a ořízneme odlehlé pozorování, kde v tomto případě se jedná pouze o 1 záznam:

Nyní můžeme shrnout základní údaje o naší populaci, kde jsem oslovil celkem 144 mužů a 124 žen, a kde průměr pro všechny vzorky dohromady vychází na -14.14 °C a standardní odchylka je 10.79. Jelikož se medián od průměru příliš neliší, řekl bych, že zde máme téměř učebnicové normální rozdělení:

> summary(df_clean)
 Pohlaví       Teplota      
 Muž :144   Min.   :-40.00  
 Žena:124   1st Qu.:-20.00  
            Median :-15.00  
            Mean   :-14.14  
            3rd Qu.: -5.00  
            Max.   : 15.00  

> describe(df_clean)[2,]
        vars   n   mean    sd median trimmed  mad min max range  skew kurtosis   se
Teplota    2 268 -14.14 10.79    -15     -14 7.78 -40  15    55 -0.12    -0.16 0.66

Celkový histogram pak vypadá následovně:

Muži vs. ženy

Vedlejším cílem tohoto průzkumu bylo taky zjistit, jestli je v této otázce nějaký rozdíl mezi muži a ženami. Začněme tedy box a density grafem pro obě skupiny:

Grafy vypadají hezky a tak se pojďme vrhnout na analýzu. Jelikož jsou počty vzorků pro obě skupiny odlišné, zvolil jsem pro jejich analýzu metodu ANOVA a zde jsou výsledky:

> anova = aov(Teplota ~ Pohlaví, data=df_clean)
> summary(anova)
             Df Sum Sq Mean Sq F value   Pr(>F)    
Pohlaví       1   3638    3638   35.26 8.98e-09 ***
Residuals   266  27446     103                     
---
Signif. codes:  0 ‘***’ 0.001 ‘**’ 0.01 ‘*’ 0.05 ‘.’ 0.1 ‘ ’ 1

> describe(Teplota ~ Pohlaví, data=df_clean)

 Descriptive statistics by group 
Pohlaví: Žena
        vars   n   mean   sd median trimmed  mad min max range skew kurtosis   se
Teplota    1 124 -10.17 9.55    -10  -10.06 7.41 -35  15    50 -0.1    -0.13 0.86
---------------------------------------------------------------------------- 
Pohlaví: Muž
        vars   n   mean    sd median trimmed   mad min max range skew kurtosis   se
Teplota    1 144 -17.56 10.65    -18  -17.53 11.86 -40  15    55 0.01    -0.13 0.89

Z ANOVA analýzy nám vychází p-value daleko pod hranici 0.05, čímž zamítáme nulovou hypotézu, že teplota, při které si muži i ženy dají šálu přes pusu je stejná. Pro muže pak vychází tento teplotní průměr -17.56 °C a pro ženy -10.17 °C. Z tohoto bych usoudil, že ženy jsou v průměru vskutku zimomřivější než muži.

Šálový teploměr

A teď trochu zábavy na uvolnění. Některým jsem slíbil, že na základě jejich vstupů taktéž vyhotovím graf, kde stačí spočítat (třeba na vzorku 30 lidí), kolik % lidí venku má právě teď šálu přes pusu a podle toho odhadnout, jaká je tam cca pocitová teplota. Tak tady je:

Zajímavosti a veselé příběhy

Občas jsem si i zapisoval důvody, proč někteří lidé šálu přes pusu nenosí nikdy a zde jsou některé z nich:

  • nedělám to, protože mi vadí, jak se to rosí
  • protože je mi furt teplo
  • mlží se mi brýle a nic nevidím

Dále jsem zjistil, že ne každý si otužilost/zimomřivost spojuje s šálou přes pusu nebo teplotou vzduchu. Např. jedna žena by si dala šálu přes pusu až v -15°C aniž by se nachladila, ale i přesto sama sebe považuje za zimomřivou, protože jí je při pokojové teplotě chladno na končetiny.

Někteří například podotkli, že bych měl krom větru zohlednit i jestli má člověk vousy, nebo jaká je vlhkost vzduchu. Což je sice pravda, ale to už by bylo pro účely tohoto průzkumu příliš komplikované. A co se týká metod měření chladu lidmi, co se v teplotách neorientují, tak někteří k tomu např. používají své zuby.

Ze zajímavých nebo veselých příběhů bych si vzpomněl na pána, “za jehož mládí šála neexistovala”, nebo paní, která vzpomíná, že za jejího mládí šály docela pouštěly barvu a tak vždy od nich mívala “žlutou hubu”. Anebo pán, který za časů když fáral, vyšel ze sprchy s mokrou hlavou ven do -25°C, načež mu vlasy instantně zmrzly, ale prý nenachladl. Závěrem mi jeden starší pán poradil, že v mém věku bych měl raději nahánět kočky než dělat takovéto průzkumy, s dodatkem, že měl na mysli ty dvounohé, kdybych to náhodou nepochopil 😀 .

Závěr

Zjistil jsem, že lidé si dají šálu přes pusu při mnohem nižší teplotě, než jsem čekal (průměrně v -14°C, muži -18°C a ženy -10°C) a tedy že mých +15°C je skutečně velká rarita. Nicméně 1.3% lidí je na tom podobně jako já, takže v tom nejsem úplně sám! 😀 Dále co jsem během průzkumu zjistil, tak že drtivá většina lidí má pozitivní náladu. Někteří si se mnou rádi popovídali a dané téma dále rozvíjeli. Jiní se domnívají, že by zimomřivost mohla souviset např. s krevní skupinou (potenciální další průzkum). A finálně, když jsem se rozhodoval jestli průzkum ukončit, tak jsem zjistil, že mi po 316 osloveních cizích i známých lidí asi vznikla lehká dopaminová závislost. Inu posuďte sami, oslovit tolik cizích lidi je pro introverta jako já tak trochu adrenalin, ale alespoň jsem v sobě proboural další sociální bariéry a myslím, že mě to i v tomto ohledu někam posunulo!