Celý víkend má pršet, což vybízí zalít si nálev čajové zahrady Thurbo a sepsat opět pár myšlenek ohledně změn na mé cestě začínajícího, anebo již mírně pokročilého, kitera.

Strachová revize

Ve svém prvním příspěvku o landkitingovém kurzu jsem psal, že jsem měl docela strach a pocit kontroly nad drakem tak okolo 73%. Po pár měsících musím říct, že pocit strachu skutečně téměř vymizel a můj současný pocit kontroly nad drakem a jeho silou vystoupal zhruba na 95%, hned vysvětlím proč. Naučit se kitovat je v konečném důsledku docela jednoduché, ale ze začátku se jeví jako složité, protože si člověk musí nejdříve uvědomit, jak se drak chová v souvislosti s vícero faktory. Jakmile mu to začne být jasné, aniž by nad tím musel uvažovat, a jakmile začne zvládat ovládání draka téměř na jedničku, to je ten moment, kdy začne odpadávat onen strach, neboť člověk už ví, co může čekat a ví, co má dělat.

Princip kontroly

Pokud se bavíme o velkých de-power kitech zaháklých za trapéz, je zde oproti cvičným kitům jeden podstatný rozdíl. Pokud má člověk cvičného draka, jehož sílu drží celou v rukách, přímo nad sebou a on tahá směrem nahoru, řekněme, silou 10kg, pocitové se to může jevit jako docela hodně, ale pokud má velkého draka, který táhne nahoru silou

třeba 30kg, na trapézu a pokud navíc používá horolezecký sedák, aby mu trapéz nevyjížděl pod žebra, tak tento tah vzhledem ke své váze těla skoro ani nepozná. Tzn. i kdyby najednou fouklo opravdu hodně (těžko říct, jak moc by muselo) a drak by mě tahal nahoru silou 60kg, tak jelikož vážím 73kg, zůstanu stále v pohodě na zemi a ustojím to. Problém by však nastal pouze tehdy, pokud by se směr tohoto tahu začal měnit doleva, doprava, anebo dopředu. Pak je třeba rychle jednat – natočit draka zpět na zenit a ubrat mu sílu odtažením baru od sebe. Celý princip ježdění pak spočívá v tom, dostat draka co nejdříve na zenit a pak ho zanořovat jen tolik, aby jeho tah byl dostatečný a ne příliš velký současně. Po zanoření se dá síla tahu dle potřeby dolaďovat odtažením a přitažením baru.

Jak na mountainboard

Pokud nemá člověk s boardy žádnou zkušenost, udržet na něm rovnováhu je těžké. Pokud se zároveň nechává táhnout drakem, je to zatraceně těžké, nicméně není to nic, co by se nedalo za pár dnů tréninku relativně vcelku obstojně zvládnout. Je dobré nejdříve potrénovat na boardu samotném v nějakém mírném svahu, ale co se draků týče, hodně mi pomohlo jít na trávu se zarovnaným povrchem (není třeba tolik síly, aby se člověk rozjel) a nejdříve jezdit velmi pomalu, tzn. pravidlo zní: Raději se nerozjet vůbec, než se rozjet příliš rychle. Pokud se člověk rozjede moc rychle, což není vůbec těžké :-), začne panikařit. Co je horší, zastavit s drakem je o něco těžší (a taky záludnější), než se s ním rozjet. Člověk je více-méně odkázán na to, až mu dojde kinetická energie. Navíc aby při jízdě dal draka na zenit, musí “mířit” trochu před něho, protože vlivem svého pohybu se zenit pohybuje a drak by mohl skončit na opačné straně okna, což by mohlo mít nežádoucí výsledek – tohle by měl být princip, jak se s draky skáče do vzduchu, anebo by mě to z toho prkna možná jen smetlo.

Co jsou to vlastně ty chyby

U některých recenzí draků lidé píšou, že “odpouští chyby”. Přemýšlel jsem, co to vlastně znamená. Např. názor Abe Alzoumana je, že nezatáčejí tak rychle jako nafukovačky, kde údajně stačí při skoku jen trochu omylem zatáhnout za bar a kite udělá loop dříve, než stihneš říct “Ohh shit!” :-)). Ale každopádně z mého úhlu pohledu bych za chybu považoval, když kite nedělá to, co chceš, anebo když udělá, co nechceš – kde v horším případě o tom nevíš, protože jsi třeba na sekundu a půl nedával pozor. Nicméně až to člověka poprvé posmýká, tak příště už si pozor dávat bude :-D. Každopádně nejhorší chybou je, když drak nabere tah ve chvíli, kdy to člověk nečeká, protože pak už nemá dost času na to se té síle vzepřít celou váhou těla a prostě bum!, letí …

Učící křivka

Pokud někdo přemýšlí, že by s kitingem začal, ideální postup bych viděl asi takto:

  1. Absolvovat kitingový kurz (1-denní stačí)
  2. Po kurzu nalétat se cvičným drakem (vel. 3-3.5m) 5h ve slabém větru a 5h v silném větru (6-10 m/s). Trainer kita si ideálně půjčit od známého, protože je to jen dočasná záležitost, aby se člověk naučil draka perfektně řídit + aby pochopil, jak funguje větrné okno a jak velkou sílu takový drak může mít.
  3. Koupit si svého prvního velkého kita s de-powerem + trapéz atd. Pro 73kg člověka bych pod velikost 8m nešel (nebojte se toho 🙂 ). Opět nalítat 5h ve (velmi) slabém větru (1-4m/s) a 5h v silném větru (poryvy max to těch 10m/s). Jak de-power kite funguje už bude známo z kurzu v bodě 1.
  4. Čas pořídit si nějaké jezdítko (např. mountainboard) a začít trénovat jízdu.
  5. Čas naučit se skoky? Zde jsem zatím ještě nedošel, tak uvidíme, jakým směrem se má učící křivka v tomto bodě uchýlí :-).

Toť pro dnešek vše, mějte se fajnově a nikdy nejezděte s velkými draky sami!