V této degustaci se podíváme na zástupce trochu více tmavších, pečenějších a kouřovějších: Wu-yi oolongů. Tento bude už z farmy Cindiny rodiny. Přiznám se, že tyto čaje příliš nemám rád a jestli si je někdy dám, tak zřídka a to spíše pro zpestření.

Přepis z diktafonu

– Po otevření sáčku to tam voní pečeně a úplně jako vlašské ořechy. Ale úplně!

– Barva prvního nálevu je rudě hnědá. Už to tady všude voní ořechovou pečeností.

– Chuť je jemná, pečená, lehce připomínající pu-erh a v aftertastu jemně nasládlá. Možná trochu i ořechová, ale rozhodně pečená.

– I při druhém srku potvrzuji jemnou nasládlost v aftertastu, až se přes jazyk přežene kouř.

– V prvním nálevu není nepříjemná hořkost. Je to sice pečené, ale opravdu jemné a hladké.

– Vůně lístků v konvičce po prvním zalití je silně pečená s těžko popsatelnými tóny.

Kdo Da Hong Pao někdy pil … nejspíš bude znát …

– Zvláštní, že na to, jak je to výrazně pečené, tak ta pečenost v ústech po vypití dlouho nezůstane.

– Chvíli polemizuji, jestli v chuti ten ořech cítím, anebo necítím, ale dřív, než jsem to domyslel, mám pocit, že už mě to asi začíná zčajovávat.

– Barva druhého nálevu jde více do rudo oranžova.

– I druhý nálev voní pěkně pečeně.

– V druhém nálevu mi přijde výraznější mléčná jemnost. Pečené rysy už trochu odcházejí.

– Sice jsem očekával určitou jednotvárnost, ale přecijenom se ta chuť určitým způsobem vyvíjí. Nicméně jsem očekával, že vydrží více.

Závěrem

Tomuto druhu čaje (Wu-yi) příliš neholduji, takže nemůžu soudit hvězdičkami, protože ho nemám s čím srovnat. Nevím, jak chutná špičkové Da Hong Pao, ani nevím, jak by chutnat mělo, ale dal bych mu Světýlkovo ocenění: Dobrý čaj. Což znamená, že pokud máš rád Da Hong Pao, tohle by ti, dle mého názoru, určitě chutnalo.