Můj čajový mistr vždy říkal: ,,Až budu starý, chci pít jenom Gyokuro.“, a já začínám mít po dnešku pocit, že jsem se této myšlence zase o kousek přiblížil.
Zatímco si Gyokuro stále udržovalo svou vyzrálou chuť a to i navzdory, že mělo mnohem více polámané listy, z Kabusé se defacto pomalu, ale jistě, stala Sencha. Hořkost znatelnější a ostřejší, než kdy dříve, a prach činící z jazyku brusný papír jemné ráže. Chuť se náhle oproti Gyokuru zdála být jaksi monotónní.
Názor člověka na čaj se neustále mění, stejně jako on sám v jednotlivých etapách svého života. Pořád je co poznávat, a když ne tam venku, tak uvnitř určitě ano :-).