S trochou opoždění jsem se konečně odhodlal přepsat další z mých uložených záznamů degustací čajů od Cindy. Tentokrát vyšla řada na neznámý Song Zhong z letošní jarní sklizně. Pojmem Song Zhong se obvykle označují Dan Congy ze starých čajovníků, které byly vysazeny ještě za dob dynastie Song.

Přepis záznamu z diktafonu

– Vůně v sáčku je slabá, ale vůbec ji nedokážu popsat, ani k ničemu přirovnat.

– Listy vypadají docela velké, tudíž nečekám velkou slávu.

– Vůně lístků před zalitím je pečená, jemňoulince medová a pak mi připomíná vůni odpařované byliny z vaporizéru.

– Vůně nálevu je neurčitá/nijaká/listová.

– Chuť je zvláštní, jakoby senová, ale relativně jemná. Je to jako Mi Lan Xiang, kterému zapomněli v procesu výroby čaje dodat medovou chuť a aroma.

– Je tam cítit mírná nasládlost, chuť mírně zavadlých listů. Přijde

mi to jako “surový” (nezpracovaný) Dan Cong. Ale celkově je příjemná, delikátní, na to, jak velké jsou to listy. Budí to podobný dojem jako Juduo.

– Myslím si, že ty lístky mají dobrý nasládlý základ, jen tomu chybí to specifické aroma. Kdyby tam to aroma bylo, hodnotil bych to trochu lépe než Juduo.

Pro dokonalý prožitek … dokonalosti pohybu … staň se ptákem …

– Lístky po zalití voní pořád listově, trochu zavadle, trochu jablko a lehce i malinká medovost. Je to taková zvláštní “surová” vůně.

– U druhého nálevu je chuť pořád taková surová, listová, senová, ale je pořád jemná a úplně jsem zapomněl zmínit, že stále ještě necítím naprosto žádnou hořkost. V podstatě.

– Po druhém zalití mají lístky v konvičce lehké medové aroma s listovitostí.

Mé finální hodnocení je: 3,77 hvězdiček z 5.